Daruvar je multikulturní městečko s bohatou minulostí. Je to město vína, piva a termálních pramenů. Daruvar leží v jihozápadní části Panonské nížiny, v Bjelovarsko-bilogorské župě, na úpatí pohoří Papuk v údolí řeky Toplice, v nadmořské výšce 161 m. Zajímavou zvláštností polohy Daruvaru je téměř stejná vzdálenost od řek Sávy a Drávy (50 km) i od Záhřebu 130 km a Osijeku 140 km. Od nejbližší dálnice (Zagreb – Kutina) je vzdálen 50km.
Daruva
rský kraj
je prostor s mírným kontinentálním podnebím. Průměrná teplota během roku je zhruba 11°C, průměr srážek dosahuje za rok kolem 860 mm a počet slunečních hodin (insolace) je 1 882 hodiny za rok. Poněvadž leží v údolí, reliéf ovlivňuje i teplotní rozdíly, teplotní inverze v zimním období. V nejvýchodnější části je reliéf nejvyšší s převládajícími výškami 400 - 600 m. Na východě se zvedá Papuk a na severovýchodě se rozkládá Bilogora, pohoří, která jsou výsledkem tektonické činnosti v paleozoiku. Tektonickým zlomem mezi nimi protéká řeka Toplice, kolem které se nacházejí termální prameny. Daruvar má s osadami kolem 10 180 obyvatel, ve městě samotném je trvale hlášeno 7 474 obyvatel (2021.) Je to město multikulturální, multinárodnosní a multináboženské. Kromě Chorvatů nejpočetnější jsou Češi (přes 2 000), následují Maďaři, Srbové a jiné národnostní skupiny. Česky se zde můžete domluvit všude, a proto je zde aktivní Svaz Čechů, kulturní instituce pro 9 000 Čechů v Chorvatsku. Minulost Daruvaru je bohatá díky termálním pramenům, kolem kterých vznikaly osady různých národů. Archeologické nálezy - římské mince, portály, skulptury, vázy a sloupy, které byly nalezeny kolem termálních pramenů a na vyvýšenině Slavik, potvrzují existenci antického osídlení. Na římském náhrobním kameni ze 2. století čteme název Aquae Balissae (horké vody). Po příchodu Slovanů založili Chorvati na zříceninách Aquae Balissae u horkých pramenů osadu Probatica, o které se však málo ví. Historické prameny z 15. století uvádějí na tom území osady Toplica, Četvrtkovac a Podborje. V době osídlení prostoru Turky (1542 – 1687) se osada jmenuje Ilidža. Obrat v rozvoji sídla nastává po příchodu uherské šlechtické rodiny Jankovićů. První z nich, Antun Janković, se stává majitelem Podborje v roce 1760. Ctižádostivý a vzdělaný šlechtic staví zámek, zámeckou kapli, obnovuje termalní prameny a zakládá lázeňské budovy. Povolává do města řemeslníky, úředníky a různé odborníky z celé Rakousko-Uherské říše. Tak se sem dostali nejčastěji Češi, také Rakušané, Maďaři, Němci. Jméno Daruvar souvisí s motivem ze šlechtického erbu rodiny Jankovićovy, jeřába, maďarsky „daru“, „var“ znamená hrad, město, Daruvar znamená tedy jeřábí hrad či město. Antuna Jankoviće následoval jeho bratr Ivan Janković (1731 - 1798), který měl panství ve Stražemanu na Požežsku. Po něm přichází jeho syn Izidor Janković (1789 - 1857): staví v Daruvaru panský pivovar, zavádí svého druhu první průmyslovou výrobu. Ještě během Isidorova života přebírá správu majetku Isidorův syn Julius Janković (1820 - 1904), který se aktivně zúčastnil politického života v požežské župě. Během času však upadl do dluhů a snažil se je krýt výdělkem z exploatace lesů. V té době byly založeny nové vesnice a staré rozšířeny. Ekonomická a politická situace, rozklad feudalismu a také skutečnost, že Julius Janković neměl mužského dědice, vedly k prodeji panství: v roce 1879 byl prodán Daruvar paní Magdaleně Lechner z rodu Tüköry, která vede panství až do rozpadu Rakouska-Uherska. Julius Janković umírá ve Vídni v roce 1904 a jím vymírá hraběcí rod, jehož příslušníci se během 18. a 19. století významně zasloužili o ekonomický, politický a kulturní rozvoj Daruvaru a jeho okolí.
V Chorvatské republice žije kolem 9 000 Čechů, převážně v panonské části, ve vnitrozemí.
První zmínky o Češích na tom území sahají až do 11. století, ale hromadnější stěhování probíhalo až od začátku 19. století v několika emigračních vlnách. Důvodů stěhování bylo více – žili jsme spolu v jednom státě - habsburské monarchii, podobnost českého a chorvatského jazyka, málo obydlené území dnešního Chorvatska a hustá osídlenost území českých zemí.
Na šlechtická panství a do měst přijížděli různí řemeslníci, lesníci, dělnici, zahradníci, úřednici, vojáci, hudebníci, lékaři, lékárníci, učitelé a zástupci jiných povolání.
Dnes žije je nejv
íce Čechů v Bjelovarko-bilogorském županství. Svaz Čechů v Daruvaru je správním sídlem všech Čechů v Chorvatsku. Svaz je samostatná organizace dobrovolně sdružených českých besed, škol, menšinových instituci v oblasti kultury, školství, vědy a umění. V současnosti je aktivních na 32 tzv. besed. Vydavatelská instituce „Jednota“ tiskne v češtině týdeník stejného názvu, časopis pro děti, různé publikace, učebnice a badatelské knihy o historii života Čechů v Chorvatsku.
České besedy pečují o zachování českého jazyka a kultury Čechů v Chorvatsku. Náplň jejich činnosti je různá, přičemž nejčastěji jsou to pěvecké, folklorní, divadelní a skupiny dechových hudeb. Některé besedy mají loutkové divadlo a české knihovny a funguje také radioklub „Jan Hus“ a spolek technické kultury.
Svaz Čechů s besedami organisuje různé manifestace jako jsou kupříkladu:
přehlídky divadelní, folklorní, pěveckých sborů, dechových hudeb, malých kapel, českých dětských písní, populární je dětská literarně-recitační přehlídka „Naše jaro“. Dále jsou 
pořádány „Jarní tóny Jana Vlašimského“, sympoza o českém jazyce, Dny české kultury a besední slavnosti.
Dožínky jsou nejstarší a největší slavností české menšiny v Chorvatsku, konají se od roku 1925, v současné době se pořádají každým druhým rokem.
Svaz má také u Daruvaru stálou výstavu dokumentů a fotografii o životě menšin. V nejstarší osadě s většinově českým obyvatelstvem v Chorvatsku, v Ivanově Selu, je etnografická sbírka, kde se koná tzv. „Etno den“.
Pouhých
7 km od centra Daruvaru
se nachází rodinné hospodářství Horvat v malé osadě Dioš.
Osada Dioš (maď. ořech),
byla založena začátkem 20. století u zámku, po kterém dostala jméno.
Žije zde asi 140 obyvatel, pracují v okolí a ve
městě Daruvaru, nebo se zabývají pěstováním ovoce a lískových oříšků. Domluvíte
se zde i česky, neboť zde žiji Češi a jejich potomci. Krajina zde je mírně
zvlněnou pahorkatinou, krásné jsou procházky lesem a údolím řeky Ilova a k rybníkům
v nedaleké Končenici (Končanica). Jde o rybníkářství Ribnjačarstvo Končanica,
nejstarší rybníkářství v Chorvatsku. Zde najdete i sportovní rybník pro
účely rekreačních aktivit pro milovníky rybaření a kochání se krásnou přírodou.
historie obce Dioš
Zámek Dioš, jeden z 
nejmladších slavonských zámků, vystavěli v roce 1904 tehdejší majitelé daruvarského panství, Alajoš Tüköry a jeho manželka Paula, rozená Falkenberg, pro svoji dceru Marii. Nemocné Marii bydlení v blízkosti lesa vyhovovalo za účelem léčby dýchací soustavy.
Objednavatelka stavby si přála, aby zámek nečinil dojem letovíska nebo loveckého domu, nýbrž ušlechtilé stavby. Zámek je architektonicky bohatý a krásný, jak v interiérech, tak zvnějšku. Za 118 let změnil více majitelů i účelů jeho využití. Po odchodu zakladatelů se stal majetkem křesťanského řádu salesiánů, potom v něm byla i základní škola prvního stupně žáků z obce Dioš, pobočky školy J. Růžičky z Končenice. Od roku 1995 je znovu majetkem Chorvatského salesiánského provinciátu Záhřeb. Protože je již v chatrném stavu, není otevřen pro veřejnost, občas se zde konají nedělní mše svaté končenické farnosti. V květnu, ve svátek Panny Marie Pomocnice, se zde koná slavnostní mše s procesím. Sejde se tu vždy velký počet věřících i návštěvníků z obce i okolí.
historie rodu
Rodina přišla do oblasti Záhoří (Zagorje) před 2. světovou válkou z území Maďarska. Můžeme říci, že „praotec“ Franjo Horvat se svojí ženou Rozálií se po válce v roce 1945 přemístili do obce Dioš, ve které vychovávali celkem pět dětí (Franjo, Rozalija, Josip, Marija a Đuro).
Nejmladší sy
n Đuro se v roce 1958 oženil s Marií Đurđević, jejich dětmi jsou synové Ivica (r. 1959) a Antun (r. 1963). Antun (Ante), nynější hlava rodiny Horvatových, si v roce 1988 vzal za ženu Jitku Geler, jejíž předkové pocházejí z českých zemí. S Jitkou se lze v češtině ještě částečně domluvit. Z tohoto manželství se narodily dcery Kristina (1989) a Katarina (1994), a v roce 2005 syn Antonio.
Do privátních vod podnikání ponořili se budoucí manželé Horvatovi již v roce 1983 otevřením prodejny se smíšeným zbožím v Dioši. Poté následuje otevření kavárny „Švejk“ v Daruvaru (2003), restaurace a pizzerie „Kapelica“ (2004) a kavárničky „Carpe Diem“ v roce 2018.
Částečný odklon od původní výhradně hostinské činnosti, a kvalitativní podnikatelský průlom, nastaly v roce 2016, kdy díky úsilí nejstarší dcery Kristiny bylo otevřeno tzv. Rodinné zemědělské hospodářství. Tento typ hospodaření je částečně podporován chorvatským státem na základě finančních zdrojů z Evropské unie. Jeho smyslem je návrat ke „kořenům“, k udržitelnému a ekologickému zemědělství i zabránění exodu obyvatelstva Slavonie do bohatších evropských zemí, zejména do Německa. Primární činností rodinného podniku je pěstování ekologických ořechů, a to na výměře 3 hektarů. Během roku 2019 rodina spatřuje svůj potenciál také v rozvoji nabídky tzv. agroturismu, který se stává v posledních letech populárním přinejmenším Evropě.
Rodina Horvatových vlastní na Dioši prostorný rodinný dům, ve kterém nabízí pokoje pro zájemce o bydlení v klidu a čistém prostředí. Bezprostředně vedle hospodářství se nachází dětské hřiště. V malém údolí nedaleko mají domeček tzv. robinsonského typu s malým rybníčkem, jediným registrovaným této kategorie v Bjelovarsko-bilogorském županství.
Nabídky ubytování
v rodinném domě, kde je možné pořádat i větší oslavy nejrůznějšího charakteru, najdete komfortní ubytování ve dvou pokojích, disponujících třemi lůžky. Fotogalerie k nahlédnutí zde :
ceny za přenocování v jednolůžkovém začínají na 25
€, celý dvoulůžkový pokoj vyjde potom na 44 €, vždy včetně snídaní. Při
pobytech delších než 3 noci může naše agentura pro vás domluvit individuální
cenu.
Parkování je v ceně ubytování zahrnuto.
Skutečnou lahůdkou pro vaši duši bude pobyt v domečku
„Robinson“, který byl zkolaudován
v prosinci 2021, a nabízí pohodlný pobyt pro až pětičlennou výpravu,
ideálně však pro dvojici. Pracovně jsme lokalitu chaloupky nazvali „na samotě u
lesa“ či možná „na samotě u rybníčku“. Kromě divoké lesní a polní zvěře
v místě nenarazíte na živáčka, přitom do nejbližší osady to je přes kopec
toliko 10 minut svižné chůze. Domek je energeticky soběstačný pomocí
fotovoltaických panelů, signál mobilních operátorů je mizerný, proto si zde
můžete naordinovat několikadenní „digitální detox" a skutečně odpočívat! Od jara do podzimu můžete
spatřit nejen řadu zástupců motýlích druhů, ale nad vodní hladinou také již
málo viděnou vážku.
Bohatou fotogalerii (profesionální i amatérské snímky) okolí
a interiéru domečku lze prohlédnout zde :
pronájem celého objektu včetně veškerého venkovního vybavení (pramička, kryté posezení, krb s grilem) vás vyjde na ceny od 79 € včetně snídaní (minimální pobyt na 3 noci, mimosezonní tarif), také v robinzonském objektu rádi pro zájemce o bydlení v autentickém přírodním prostředí domluvíme specielní tarif pro pobyty delší než 5 dnů.
Agentura Lesser, s.r.o.
Tržiště 366/13
Wratislavický palác
118 00 Praha 1
Tel.: 257 534 130
Fax: 257 531 330
GSM: 606 688 982
e-mail: info@airtickets.cz
lesser.travel@gmail.com
Provozní doba: pondělí - pátek : 10:00 - 17:00 h.
Dolní Střežany (Donji
Sređani) jsou osadou nedaleko Daruvaru, přibližně 8 km. Žije zde kolem 180
lidi a většinově jsou českého původu, češtinou
se tady domluvíte v celé vsi. Jejich předkové se přistěhovali na území dnešního
Chorvatska začátkem 19. století.
Rodina Jarešova sem pravděpodobně
přesídlila ze Stříteže v blízkosti Dolní Rožínky u Brna. Rodina Blažkova, ze
které je „matka rodu“ Adela Jarešová, se přestěhovala z Poběžovic u města Přelouče.
Dnes jsou ve Střežanech takřka všichni aktivní v České besedě, pečují o zachování kultury a jazyka svých předků. Česká beseda byla založena v roce 1966 a znovuobnovena v roce 1995. Velice činné jsou besední složky divadelní, taneční, tvořivá, hudební a pěvecká. Zůčastňují se všech kulturních přehlídek pořádaných Svazem Čechů v Chorvatsku.
Kolem osady jsou úrodná pole, která jsou obdělávána pracovitými zemědělci, už od prvních přistěhovalců až podnes. Rodina Jarešových (Vlado, Adéla, Marieta a Marta) se zabývá zejména chovem hovězího dobytka a zpracováním mléka do 15 druhů kvalitních sýrů a tvarohů v ekologické kvalitě, a jejich prodejem. Za mn
ohé výrobky získali Jarešovi zlaté medaile a plakety. Pro chov a výkrm dobytka se na farmě pěstují a používají nejlepší odrůdy obilnin a travin.
Rod Jarešových neopustil svou vesnici Donji Sređani po generace, příkladem je kdysi Adela Blažek, nyní Jareš, a Vlado, oba ze Sređani, kteří se zde po svatbě rozhodli žít zde dál. Kromě toho, že neopustili rodnou obec, neopustili ani tradiční zemědělskou výrobu a zpracování. Počínaje stodolou se dvěma kravami, z nichž jedna byla zděděná a druhá přivezena jako věno, a jedním párem koní, začali pomalu, ale jistě a velmi vytrvale budovat svůj statek. V této rodině se odjakživa vyráběly sýry, čerstvý sýr se vyrábí podle staleté receptury a představuje nejcennější dědictví rodiny. Dnes farma vyrábí 13 druhů sýrů a různé mléčné výrobky. Sýry již nejsou jako bývaly, došlo k řadě inovací, Adela své sýrařské řemeslo zdokonalila četnými inovacemi. To, co ze sýrů zbylo a zůstane vždy stejné, je kvalita výrobku a zcela přírodní jejich složení. Důkazem toho byla sbírka četných zlatých medailí a medailí za kvalitu sýra v průběhu let. Kvalita sýrů prý není žádným tajemstvím, svá zvířata krmí přirozenou potravou tak, jak to dělali jejich předkové. Při výrobě se používají pouze přírodní suroviny, zatímco receptury sýrů jsou vetkány do minulosti a dnes jsou tradicí, které stojí za zachování.
V roce 2008, přestože jejich farma byla ještě v plenkách, rodina otevřela malou sýrárnu na své farmě, první v kraji a okolí. V témže roce byla Adela vybrána jako nejvzornější venkovská žena a soutěžila na celostátní úrovni. O pár let později byla farma vybrána do tehdejší první „zlaté“ soutěže o nejúspěšnější zemědělskou farmu v Chorvatsku, kde reprezentovala svůj kraj .
V poslední době Jarešovi chtějí svou lásku k zemědělství a způsobu života na venkově sdílet s ostatními, takže nejlepší způsob, jak se říká, je přijít a zkusit žít jako člen této rodiny silných českých kořenů. A samozřejmě užít a vychutnat si lahodné plody chorvatské země.
Ubytování je poskytováno ve třech pokojích, z toho dva jsou dvoulůžkové a jeden pětilůžkový (včetně přistýlky). K dispozici je všem ubytovaným společný balkon, kuchyň a jídelna.
Ceny ubytování jsou koncipovány se snídaněmi, začínají na 36 € za osobu a noc. Pokud by někdo snídani nepožadoval, jsou ceny pouze za lůžko ve výši od 29 €. Minimální počet nocí není vyžadován.
Bohatou profesionální fotogalerii můžete prohlédnout zde
Ve spolupráci s rodinou Jarešových nabízí naše agentura možnost „přiložit ruku k dílu“ a na farmě pomáhat s nejrůznějšími pracemi. Práce je samozřejmě honorována, a to částkou 10 kuna za hodinu. Takto skutečně je v Chorvatsku práce v zemědělství „ceněna“ ! Ale, pokud zvládnete pracovat alespoň 4 hodiny denně, máte snídani grátis :) S Jarešovými jsme připravili ještě další aktivity, pakliže by vás „farmaření“ zajímalo a zaujalo: v závislosti na ročním období je možné praktikovat: udržování hygieny zvířat na farmě a péče o ně, krmení, práce spojené s pěstováním ovoce a zeleniny, vaření s domácími produkty, sběr sezónního ovoce a rostlin, údržba ustájení pro domácí zvířata, terénní úpravy a další práce. Aktivitu, kterou doporučujeme první den, je workshop zaměřený na výrobu vlastního sýra. Výroba sýru jménem prgica (chráněný název chorvatského sýru) personalizovaným způsobem nebo s přísadami na přání hosta. Zrání sýra a péče o něj trvá po dobu pobytu hosta na farmě, poslední den dostává host sýr vlastní výroby. :) Délka workshopu: 2 hodiny první den, ostatní dny 30 min.Jarešovi se těší na první hosty, pokoje byly zkolaudovány v únoru 2022
Agentura Lesser, s.r.o.
Tržiště 366/13
Wratislavický palác
118 00 Praha 1
Tel.: 257 534 130
Fax: 257 531 330
GSM: 606 688 982
e-mail: info@airtickets.cz
lesser.travel@gmail.com
Provozní doba: pondělí - pátek : 10:00 - 17:00 h.
